Novinky

Rozhvor sama se sebou

Nevěděla jsem, jak se “odtajnit” před světem 🙂
Tak jsem se rozhodla pro tohle řešení. Požádala jsem o otázky kamaráda, který je také součástí zodpovědkového projektu. Ale kdyby vám něco chybělo, klidně se ptejte.

Ahoj Káčo, díky, že sis udělala trochu času na zodpovězení několika otázek. Myslím, že by bylo fajn, aby tě fanoušci na Facebooku taky trochu poznali a nevystupovala jsi skoro anonymně pod značkou Zodpovědná výuka a S dětmi zodpovědně.

Jak vlastně začala

Zodpovědná výuka? Co tě vedlo k tomu tvořit doma učební pomůcky?

Zkráceně:moje děti. Sledovala jsem cestu své sestřenice, která má čtyři děti a učila je doma. Ten model domácího vzdělávání mi byl sympatický. Když pak naše děti dorostly do školkového věku a do školky nechtěly, přišlo mi skoro normální je nechat doma. S manželem jsme byli zajedno. Takže to v tom bylo jednodušší.

A jak jsme s dětmi trochu zabředli do výuky, zjistila jsem, že ty pracovní sešity žádná velká zábava nejsou. Asi tedy jak pro které dítě. Řešila jsem, jak to dělat lákavěji. A pak už ten vodopád nápadů na různé aktivity nešel zastavit. A nejde vlastně pořád.

Jak dlouho funguješ pod značkou Zodpovědná výuka?

Zodpovědná výuka je tu od roku 2016.

Jaké byly začátky? Vzpomínáš na své první objednávky?

Bylo to zábavné. Původně jsem vůbec nepočítala, že z toho bude má práce. Zkrátka mě to bavilo a víc jsem neřešila. Jsem člověk, co nad ničím příliš nehloubá. Jednoduše se nadchnu a jdu do toho. Někdy se to úplně neosvědčí, někdy se to vyplatí.

No a když mi začali lidé volat a psát, že děkují za mou práci, tak jsem byla samozřejmě nadšená. Přála bych každému, aby dělal činnost, která mu dává smysl. Mně dává velký.

Odstěhovali jste se před pár lety z Prahy na venkov. Nechybí ti ruch a rychlost města, nebo jsi ráda za chvíle klidu?

Věděli jsme, že budeme učit doma. Proto můj muž hledal dům se zahradou, který by byl dostatečně „podnětný“. Našel naprostý skvost s nádhernou zahradou, podlě mě dětský ráj. I když samozřejmě je to o úhlu pohledu. Je celkem zábavné sledovat nastavení lidí, kteří k nám přijedou na návštěvu. Někteří říkají:“To máte práci na celý život, tohle dát dohromady.“ Jiní se rozplývají, jak je to nádherné a jaký to má potenciál.

Praha mi opravdu nechybí 🙂 Miluju ten klid tady.

Mluvíš zahradě a o dětech, to asi nebude nějaká malá předzahrádka? Pěstujete něco?

S dětmi se pouštíme do různých pěstebních projektů – inspirujeme se permakulturními principy. Ráda bych jednou měla zahradu vedenou jako ukázkový permakulturní projekt. Vloni jsem udělala fb stránku Zodpovědná zahrada, kde jsem chtěla naše zahradní aktivity prezentovat.

Aha, tak to toto je další z tvých projektů, Zodpovědná zahrada. A jaké s ní máš plány?

Popravdě – teď jsem bez plánu. Když jsem zakládala vloni fb stránku Zodpovědná zahrada, bylo to proto, že jsem si chtěla někde evidovat své zahradnické pokroky a ukládat fotky. Takový online zahradní deník. Ale plány jsou jedna věc a pak to dostat na přední příčky priorit druhá. Letos jsem nestíhala vkládat téměř nic. Vlastně jsem nestíhala ani sklízet úrodu. Takže ještš nevím, jak to uchopím dál.

Tvé děti jsou asi velkou inspirací v celé tvé tvorbě, nelze si nevšimnout určitých vln, kdy se střídají humanitní obory s matematikou 😉 Co nás čeká v nejbližší budoucnosti?

Přiznávám se, že nejsem zrovna koncepční. Spíš reaguji na podněty. Buď na to, co potřebuji pro vlastní děti, nebo na to, o co mě požádají „zákazníci“. Takhle vlastně vznikly i aktivity pro hudební výchovu. Kdy mi kamarádka, která učí v malotřídce ve vedlejší vesnici, říkala, jestli nemůžu udělat něco na hudebku.

Na nejbližší budoucnost ale plán mám. Chci upgradovat všechny pomůcky – konkrétně je vylepšit o metodické listy, aby člověk nemusel hloubat, na co vše lze konkrétní aktivitu využít, a měl to vždy po ruce.

Zmínila jsi domácí výuku. I nejmladší potomek bude doma na domácím vzdělávání?

Nedokážu na to odpovědět. Život se mění každým dnem. Dcera byla doma rok. Nyní je v demokratické škole Safira a je tam šťastná. Její bratr do školy nechce. Má specifické potřeby, potřebuje svůj čas, své tempo, své prostředí, pár kamarádů. Ten je raději doma. Nejmladší syn vypadá spíš na kolektiv. Rozhodovacím parametrem je pro mě hlavně, aby nám v tom našem výběru bylo všem dobře.

Aby byla spokojená rodina, potřebují být v cajku všechny její články. Takže dennodenně ladíme potřeby jednotlivců pro dobro všech. Tedy dnes syn do školy nechce a za půl roku může být vše jinak. A nebereme to jako selhání, že jsme to doma „nezvládli“. Ale jako cestu, život se prostě mění. Chci, aby nám bylo dobře teď.

Vím také, že jsi činorodá i ve vytváření různých setkání dětí a rodičů. Co tebou organizované “jarmarky”? Je to spíš aktivita dětí a ty figuruješ jen jako mediátor a ten co to „vytroubí do světa”?

Jarmarky vznikly jako podnět od dětí, že by si chtěly nějak vydělat. Takže nápad vyšel ode mě. Ale zbytek už je více na dětech. Já jim vyřeším prostor a „vytroubím“ to do světa. Oni plánují, kalkulují, vyrábějí, následně prodávají, kasírují, vracejí a potom hodnotí své podnikatelské úspěchy. Je to pro ně taková škola života. Moc to baví všechny, kteří přijedou.

Zpátky k tvé práci a tomu, o čem se bavíme. Jaké plány do budoucna máš se Zodpovědnou výukou a co pro své fanoušky chystáš v nejbližších měsících?

Doufám, že se na podzim vypravíme opět na výstavu Rosteme pro život. Ráda se potkávám s lidmi a ukazuji své nápady osobně. To nadšení se mi tak daleko lépe předává.

Ráda bych Zodpovědnou výuku dostala více do škol. A také rozšířila okruh spolupracujících osob. Tedy pokud zodpovědná výuka někoho baví, určitě se mi ozvěte a něco vymyslíme.